Jak vznikl „svátek spotřeby“ a proč je čas přebarvit ho zeleně?
Když má některý den před sebou přívlastek „černý“, obvykle je to proto, že pro mnoho lidí nebyl příliš šťastným. Takovým byl černý úterý 29. října 1929, kdy v USA padli akciové trhy a lidé přišli během hodin o celý majetek. Černý pátek, tedy tak jak ho známe dnes, je toho opakem.
Obchodníci mají hektický den s nejvyššími tržbami v roce, lidé se těší na nákupy v rekordních slevách. Černý pátek v našich končinách začal ani ne před 10 lety, ale těší se stejné popularitě jako v zahraničí. Kde se však tento „svátek“ vzal a opravdu je je to „win-win“ pro obchodníky i zákazníky?
Kdy to celé začalo
Přestože Černý pátek je fenoménem starým nanejvýš několik dekád, nikdo neví zaručeně říct, jak tento den superzliav vlastně vznikl.
Označení „Černý pátek“ v souvislosti s masou návštěvníků a nakupujících se v novinách objevuje v roce 1967. V pátek, druhý den po Dni díkůvzdání, se ve Filadelfii konal tradiční fotbalový zápas mezi armádou a námořnictvem USA. To každoročně lákalo do města lidí ze širokého okolí, což znamenalo obrovské zácpy, plné parkoviště, šarvátky či drobné krádeže v obchodech.
Pro místní policistů se tak stal nejhorším dnem v roce, a zůstalo mu nelichotivé označení. Každopádně, název se ujal, i když s nevolí obchodníků, neboť nezněl velmi pozitivně.
Jiné verze v tom zase vidí souvislost s plusovými čísly na účtech obchodníků. Den díkůvzdání je vždy ve čtvrtek, proto si v pátek mnoho lidí bralo volno v práci, prodloužili si víkend a volný čas využili na první vánoční nákupy. Tržby obchodníků to samozřejmě poslalo strmě vzhůru, od čehož si slibovali, že zůstanou v černých číslech až do konce roku.
V průběhu 80. let 20. století se tento termín již neodlučitelně spojoval s nakupováním v megazľavách a stal se startovacím signálem nákupní sezóny, která trvala až do Vánoc. Obchody začaly závodit v tom, kdo nabídne bombastickejšie slevy na atraktivní zboží – tzv. „Door busters“, kvůli kterým se pod náporem návštěvníků nejednou rozletěly ještě zamčené dveře obchodů.
S masovým rozšířením internetu do domácností se Černý pátek přesunul více online a v roce 2005 se objevil termín Cyber Monday (kyber pondělí). Mnoho lidí totiž buď nestihlo páteční nákupy, nebo se jim nechtělo stát v hodinových frontách u pokladen v přeplněných obchodech, kde naplno propuklo slevové šílenství. Proto raději nakoupili z pohodlí domova přes eshopy.
Netrvalo dlouho a kyber pondělí dokonce začal překonávat online tržby z černého pátku. V roce 2019 v USA zaznamenal segment e-commerce během tohoto dne tržby přes 9,4 mld. dolarů, zatímco během Černý pátek to bylo zhruba 7,4 mld. dolarů. Jen pro ilustraci obrovské popularity těchto nákupních dní – celkové příjmy státního rozpočtu Slovenska za rok 2019 jsou zhruba 15,8 mld. eur.
kritika
Na první pohled se může zdát, že Černý pátek přináší jen pozitiva pro obě strany. Obchodníci přilákají na slevy davy lidí, vyprodají sklady, zanesen jedny z nejlepších tržeb v roce. Lidé si zase mohou opatřit věci, které potřebují a výrazně ušetřit. Je to ale opravdu tak?
Ničím výjimečným není poškozen inventář, znehodnocen zboží, útoky na personál, ale i těžké úrazy či potyčky končící násilnostmi i smrtí. Mezi lety 2006 až 2018 si nákupní šílenství v USA vyžádalo 109 zraněných a 11 mrtvých.
